Vítejte na stránkách šumavské Chalupy "Na Staré pile" která se nachází v největším lyžařském areálu
Šumavy, v Železné Rudě - Alžbětíně.
Tipy na výlety

Na kole k jezeru Laka
Ze Železné Rudy se můžeme vydat na kole do míst, kam ještě před několika lety mohl jen málokdo z nás. První úsek cesty nás povede po silnici E 53 směrem na Klatovy, pak odbočíme vpravo ve směru na Hartmanice. Silnice nás dovede k osadě Hůrka">Nová Hůrka, která byla v minulosti součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Právě na Nové Hůrce byla umístěna největší posádka. Dodnes se tu však zachovalo několik budov, které hledají své nové využití. Původně zde stávala rozsáhlá vesnice se sklárnou a brusírnou zrcadel, mlýnem a pilou.
Z Nové Hůrky odbočíme vpravo k někdejší vsi Hůrka. V 18. století v těchto místech Jan Jiří Häfenbradl postavil sklářskou huť. V roce 1801 starou huť zakoupil Jiří Kryštof Abele a postavil tu novou zrcadlovou huť. Při té tu pak vyrostla obec. Abelové vybudovali v roce 1820 kapli sv. Kříže, která se stala rodovou hrobkou. Mimo jinými zemřelými zde byl pohřben i otec Karla Klostermanna, neboť z rodiny Abelů pocházela jeho žena, matka spisovatele. Karel Klostermann popsal Hůrku v románu Skláři, byl tu také natočen film Divá Bára. Po vysídlení německého obyvatelstva však obec zanikla a dnes je jedinou památkou kaple sv. Kříže se zbytky okolního hřbitova. Kaple, ze které zbyla jen ruina, byla v poslední době rekonstruována.
Z Hůrky se vydáme po modré značce k Jezernímu potoku a dále k jezeru Laka. Toto nejvýše položené šumavské jezero (1096 m) má největší hloubku 3,9 m a rozlohu pouhých 2,78 ha. Jeho hladinu brázdí plovoucí ostrůvky rašeliny. Od jezera se vrátíme zpět k bývalé Hůrce. Na rozcestí odbočíme směrem na rozcestí Pod Polomem. Odtud se vydáme k bývalé osadě Debrník, kde bývaly v minulosti sklárny a barokní zámek, který byl před rokem 1989 zbořen. Alejí javorů klenů dojedeme zpátky do Železné Rudy.



Pěšky k Černému a Čertovu jezeru
Na další výlet po Železnorudsku se vydáme ze Špičáckého Sedla. Žlutá turistická značka nás dovede pohodlnou cestou až k Černému jezeru. Černé jezero je největším(18,4 ha) a nejhlubším (až 39,8 m), ale také nejníže položeným šumavským jezerem (1008 m n. m.). Stejně jako ostatní šumavská jezera vzniklo ve čtvrtohorách, kdy byly některé šumavské svahy pokryty ledovci. Po ústupu doby ledové zůstaly zahloubené pánve - kary. Kar Černého jezera je zahlouben do svorového podloží Jezerní hory (1348 m n. m.), nejvyššího vrcholu Železnorudské hornatiny.
Od Černého jezera půjdeme dál vlevo po červené značce. Cesta nás povede po balvanité pěšině a po chvíli začneme dost prudce stoupat průsekem do svahu. Asi po půl kilometru nás pěšina zavede na širší cestu u rozcestí Na rozvodí. Název připomíná, že v těchto místech prochází hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj. Pokračujeme dále po červené postupně až k rozcestí u Jezerního potoka, odkud je již jen malý kousek k Čertovu jezeru. Čertovo jezero je druhým největším šumavským jezerem (10,34 ha), hluboké až 36,7 m. Podle jedné z mnoha legend se v jezeře utopil ďábel, který mu dal jméno.
Od rozcestí u hráze míříme dále po červené až k rozcestí turistických cest U pomníku. Několik desítek metrů nad tímto rozcestím se nachází pomník, připomínající smrt malíře Adolfa Kašpara na tomto místě. Modrá značka nás dovede zpět do Železné Rudy.


Poledník
1315 m vysoký vrchol nad Prášilským jezerem. Na konci šedesátých let 20. století na vrcholu vznikl vojenský areál s pozorovatelnou. Po roce 1990 armáda Poledník opustila a 37 m vysoká věž byla přebudována na rozhlednu. Z vrcholu se otevírá dnes nejkrásnější pohled na Šumavu (občas bývají vidět i Alpy). Na rozhlednu vede 227 schodů.
Prášilské jezero
Jedno z pěti jezer ledovcového původu na české straně Šumavy. Nachází se v nadmořské výšce 1080 m n. m. na svazích Poledníku. Plocha jezera zabírá 3,7 ha, hluboké je až 15 m, hrazeno 9 m vysokým balvanitým valem. Nad jezerem je 150 m vysoká stěna. Kamenný pomník na hrázi připomíná smrt studenta O. Kareise v roce 1927.


Debrník
Bývalá osada se zámkem, strženým před rokem 1989. Bývala tu sklářská zrcadlová huť. Sklo se vyváželo do řady zemí.

Javorské jezero
Perlami Velkého Javoru jsou dvě ledovcová jezera - Velké a Malé Javorské jezero. Obě jezera jsou zhruba 10 000 let stará.
Velké Javorské jezero leží na německé straně Šumavy na jihovýchodním svahu Velkého Javoru. Je nejníže položeným šumavským jezerem - 934 m. Jezero je odvodňováno do Dunaje Javorským jezerním potokem (Arberseebach) a Řeznou. Nad západním břehem jezera se tyčí impozantní 360 m vysoká jezerní stěna se skalními kaskádami a malými vodopády. Nachází se tady taky jeden z nejpůsobivějších zbytků pralesa v Bavorském lese.
Malé Javorské jezero se rozprostírá na severním svahu Malého Javoru ve výšce 925 m. Z jezera vytéká Jezerní potok do Bílé Řezné. Dno jezera je rašelinné.
Na obou vodních plochách jezer jsou jedinečné plovoucí ostrůvky.


© Chalupa Na Staré pile 2010 │ created by franzzz? │ optimal: 1280x1024